Rybniční hospodářství

Rybniční hospodářství – tradice na Pardubicku trvající již 900 let.

Rybníkářství na Pardubicku se začalo rozvíjet po založení Opatovického kláštera v roce 1086. K rozsáhlé rybníkářské expanzi dochází v letech 1492-1560 v éře pánů z Pernštejna, kteří obnovili a vybudovali přes 260 rybníků o výměře téměř 7.700 ha. Od konce 17. století až do konce 19. století jich však velká část postupně zanikla. S příchodem Richarda Drascheho z Wartinberka po roce 1881 je mnoho rybníků obnoveno a dochází k postupnému nárůstu hospodaření. Od roku 1993 v tradičním rybníkářském řemesle na Pardubicku pokračuje společnost Rybniční hospodářství, s.r.o., která skrze svoji ochrannou známku „Pernštejnský kapr“ připomíná tuto pestrou historii regionu. 

OPATOVICKÝ KLÁŠTER

Klášterní řád benediktinů byl prvním církevním řádem v Čechách a na Moravě. Založil první klášter v Břevnově, druhý na Sázavě a třetí v Opatovicích nad Labem.  Život mnichů byl naplňován duchovní a manuální činností v souladu se známou zásadou „Ora et labora“ - modlit se a pracovat. Benediktini byli vynikající vodohospodáři a k nám přivezli například vynález vodního mlýna. Přímo za Opatovickým klášterem vybudovali struhu (předchůdce Opatovického kanálu), která napájela rybník později nazvanýČeperka o výměře kolem 500 ha. V rybnících chovali ryby a přímo v klášteřišti měli haltýře na jejich uchovávání. Ve 14. století spravovali na Pardubicku asi 100 vesnic a u řady z nich byly rybníky.

 V té době to byl šestý nejbohatší klášter měřeno podle tehdejších daňových odvodů. Výhodou bylo, že se nacházel poblíž obchodní cesty mezi Kutnou Horou a Hradcem Králové. Klášter dával poddaným řadu úlev, ale hospodaření na rybnících si vždy vyhrazoval pro sebe. Opatovický opat Neplach, autor Neplachovy kroniky, byl významným diplomatem krále Karla IV. V roce 1352 si u Karla IV. nechal udělat zvláštní zápis v listině o majetkové držbě rybníků, což dokumentuje, že rybníkářství bylo pro klášter hospodářsky významné. Účastnil se spolu s Karlem několika delších zahraničních cest do Německa, Francie i jeho korunovace v Římě roku 1355. O rok později vydává Karel IV. dobře známý majestát, kde nabádá města a stavy ke stavbě rybníků pro hojnost ryb. Můžeme se domnívat, že císař byl opatem o rybníkářství velmi dobře informován a ovlivněn k šíření tohoto řemesla do dalších regionů. Opatovický klášter byl však v roce 1421 zcela zničen Husity a jejich nejbližší  následovníci rybníkářství příliš nerozvíjeli.  

PERNŠTEJNOVÉ A RYBNÍKÁŘSKÉ PARDUBICE

V roce 1492 se na Pardubicko dostává Vilém z Pernštejna, který zrekonstruoval zničené klášterní hospodářství a postavil přes 260 rybníků o výměře přes 7.700 ha. Husitskými válkami zničené rybníky opravil také na Přerovsku, Třebíčsku či na Hluboké, kde Vilém navýšil hráz Bezdreva a jeho výměru do jeho současné podoby. Rybníkářství tehdy tvořilo pro Pernštejny více než 70% jejich příjmů. Pardubice - jejich nové sídelní město, na začátku 16. století dvakrát vyhořelo. Pernštejnové byli schopní ze svých dominantně rybníkářských příjmů město znovu vystavět. Renesanční centrum a zámek se tak bez velkých změn dochovaly až do dnešní doby.

V té době druhý nejvýznamnější rod Rožmberků zdaleka nedosahoval takových příjmů z rybníkářství jako Pernštejnové. Rožmberkové se rybníkářství od Pernštejnů vlastně učili. Jihočeský rybníkář Štěpánek Netolický byl žákem pernštejnského projektanta Kunáta mladšího z Dobřenic u Pardubic, který stavěl rybník Velký Tisý v Jižních Čechách. Protože měl Kunát na Pardubicku větší zakázku - dostavbu Opatovického kanálu, tak Velký Tisý dostavěl Štěpánek už sám bez svého učitele. Kunát Opatovický kanál rozšířil a prodloužil od Bohdanče až do Semína na celkovou délku 34 km. Jeho průtok se tím navýšil téměř na 6,5 m3/s, protože 20 největších rybníků, které napájel, mělo výměru téměř 3.500 ha. První a největší rybník, který napájel, byl Čeperka. Navýšil jeho hráz, přítok z Labe a výměru z 500 na téměř 1200 ha.

Vilém z Pernštejna zavedl na Pardubicku na přelomu 15. - 16. století třístupňový chov kapra a vybudoval výše zmíněnou soustavu 260 rybníků. Největší z nich byly v okolí Bohdanče, kde vzniklo sídlo rybniční správy s úřadem fišmistra a s haltýři. Největšími rybníky byly Čeperka o výměře 1200 ha, Oplatil 450 ha, Rozkoš 350 ha a Bohdanečský 350 ha. Pernštejnové v roce 1560 panství Pardubice prodali habsburské císařské koruně a zdejší rybniční fond se už dále nezvětšoval. V důsledku třicetileté války v letech 1618 - 1648 dochází k dramatickému úbytku obyvatelstva. V českých zemích zbylo pouze okolo milionu obyvatel. Řada rybníků se přestala napouštět a na jejich dnech se postupně začalo zemědělsky hospodařit.

ÚPADEK A RENESANCE RYBNÍKÁŘSTVÍ

Za vlády Habsburků po roce 1776 byly na dnech bývalých rybníků Pardubicka stavěny nové vesnice a půda kolem vesnic byla parcelována pro zemědělské osadníky. Největší rybníky jako Velká Čeperka, Oplatil či Rozkoš však existovaly až do 60. let 19. století, kdy byly zrušeny kvůli požadavkům na další zemědělskou půdu a rozvoj průmyslu na Pardubicku. V roce 1881 koupil velkostatek Pardubice i s rybníky rakouský baron Richard Drasche z Wartinberka. Mnoho zaniklých rybníků obnovil a započal éru renesance rybníkářství. V roce 1919 po první pozemkové reformě však Richard Drasche zůstává v Rakousku a celý velkostatek Pardubice včetně rybníků je zestátněn. Po zániku velkostatku v 50. letech jsou rybníky převedeny na Státní rybářství.

SOUČASNOST RYBNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

V rámci transformace firem Státního rybářství byla v roce 1993 založena společnost Rybniční hospodářství, s.r.o. Její zakladatel Adolf Vondrka je šestou generací původně jihočeského rybářského rodu Vondrků a rybníkářský provoz vedl v Lázních Bohdanči od roku 1984. V roce 2012 převzal vedení společnosti jeho syn Adolf Vondrka ml.

 Firma v současné době hospodaří na 52 rybnících o výměře 570 ha. Roční produkce je 200-250 tun ryb: kapr tvoří 85%, zbytek je amur, štika, sumec, candát, lín. Společnost exportuje cca 2/3 produkce a 1/3 prodá na domácím trhu. Provoz řídí porybný, kterému jsou podřízeni baštýři, sádecký a rybáři. Rybniční hospodářství, s.r.o., má registrovanou ochrannou známku Pernštejnský kapr, která byla inspirována heraldickým znakem Pernštejnů. Je pro ni velkým závazkem, aby navázala a zodpovědně pokračovala v hospodaření a chovu ryb na rybnících, který má na Pardubicku tradici už 900 let.